Index očekávání firem (IOF) ve třetím kvartále posílil z 26,7 na 31,9 bodu. Vzhledem ke zpomalujícímu se růstu české ekonomiky – mezi 4. čtvrtletím 2017 a 2. čtvrtletím 2018 pokleslo meziroční tempo růstu reálného hrubého domácího produktu na polovinu – vypadá tento nárůst na první pohled překvapivě. Tím spíše, že se vzhůru posunul nejen IOF jako celek, ale i všechny tři dílčí indexy, jejichž složením syntetický index vzniká, tzn. plánované rozšíření podnikání, očekávaný vývoj poptávky i předpokládaný objem investic. Co naproti tomu zůstalo při starém, to je odlišná míra optimismu podnikatelů zjištěná u dílčích subindexů: od začátku loňského roku jsou firmy nejoptimističtější při odhadu budoucí poptávky, s odstupem následuje vývoj investic a na posledním místě zůstává rozšíření podnikání.
Nebyla-li zdrojem posílení IOF akcelerace ekonomického růstu, ať už probíhající nebo očekávaná, co tedy tím zdrojem mohlo být? Určitě to nebylo vymizení vnějších rizik potenciálně ohrožujících stabilitu a prosperitu českých firem. Definitivní dohoda mezi Británií a EU o podobě Brexitu ještě nebyla parafována, italská vláda stále není ochotna přizpůsobit rozpočet požadavkům Evropské komise, obchodní bariéry mezi Spojenými státy a Čínou jsou stále vyšší – a v podobném duchu bychom mohli pokračovat dále.
Nabízí se tedy vysvětlení, že skutečnou příčinou lepšího než očekávaného výsledku IOF ve třetím čtvrtletí 2018 byl lepší než respondenty průzkumu očekávaný hospodářský vývoj v ČR. Rozsah i základní parametry ekonomického zpomalení, kterým v letošním roce česká ekonomika prochází, ekonomičtí analytici predikovali již před několika čtvrtletími celkem přesně. Mnozí konzumenti ekonomických prognóz byli však evidentně skeptičtější, a připravovali se na citelně větší externí šok, než jaký (alespoň prozatím) přišel. Když se pak ukázalo, že poptávka po produktech nepadá tak rychle a výrobní náklady naopak nerostou tak rychle, jak se firmy obávaly, pochopitelně to mělo z jejich strany za následek pozitivní korekci IOF.
Pokud je výše uvedené vysvětlení správné a pokud se ekonomičtí analytici příliš nemýlí, když předpokládají stabilizaci tempa růstu reálného HDP v ČR v závěru letošního roku, mohla by se příští hodnota IOF (tzn. za 4. čtvrtletí 2018) pohybovat v rozmezí 30 až 35 bodů. Budoucnost ukáže, do jaké míry je tato naše předpověď přesná.
Nárůst vypadá na první pohled překvapivě
Index očekávání firem (IOF) ve třetím kvartále posílil z 26,7 na 31,9 bodu. Vzhledem ke zpomalujícímu se růstu české ekonomiky – mezi 4. čtvrtletím 2017 a 2. čtvrtletím 2018 pokleslo meziroční tempo růstu reálného hrubého domácího produktu na polovinu – vypadá tento nárůst na první pohled překvapivě. Tím spíše, že se vzhůru posunul nejen IOF jako celek, ale i všechny tři dílčí indexy, jejichž složením syntetický index vzniká, tzn. plánované rozšíření podnikání, očekávaný vývoj poptávky i předpokládaný objem investic. Co naproti tomu zůstalo při starém, to je odlišná míra optimismu podnikatelů zjištěná u dílčích subindexů: od začátku loňského roku jsou firmy nejoptimističtější při odhadu budoucí poptávky, s odstupem následuje vývoj investic a na posledním místě zůstává rozšíření podnikání.
Nebyla-li zdrojem posílení IOF akcelerace ekonomického růstu, ať už probíhající nebo očekávaná, co tedy tím zdrojem mohlo být? Určitě to nebylo vymizení vnějších rizik potenciálně ohrožujících stabilitu a prosperitu českých firem. Definitivní dohoda mezi Británií a EU o podobě Brexitu ještě nebyla parafována, italská vláda stále není ochotna přizpůsobit rozpočet požadavkům Evropské komise, obchodní bariéry mezi Spojenými státy a Čínou jsou stále vyšší – a v podobném duchu bychom mohli pokračovat dále.
Nabízí se tedy vysvětlení, že skutečnou příčinou lepšího než očekávaného výsledku IOF ve třetím čtvrtletí 2018 byl lepší než respondenty průzkumu očekávaný hospodářský vývoj v ČR. Rozsah i základní parametry ekonomického zpomalení, kterým v letošním roce česká ekonomika prochází, ekonomičtí analytici predikovali již před několika čtvrtletími celkem přesně. Mnozí konzumenti ekonomických prognóz byli však evidentně skeptičtější, a připravovali se na citelně větší externí šok, než jaký (alespoň prozatím) přišel. Když se pak ukázalo, že poptávka po produktech nepadá tak rychle a výrobní náklady naopak nerostou tak rychle, jak se firmy obávaly, pochopitelně to mělo z jejich strany za následek pozitivní korekci IOF.
Pokud je výše uvedené vysvětlení správné a pokud se ekonomičtí analytici příliš nemýlí, když předpokládají stabilizaci tempa růstu reálného HDP v ČR v závěru letošního roku, mohla by se příští hodnota IOF (tzn. za 4. čtvrtletí 2018) pohybovat v rozmezí 30 až 35 bodů. Budoucnost ukáže, do jaké míry je tato naše předpověď přesná.
Sdílejte článek kolegům: