Souhrnný Index očekávání firem se v prvním čtvrtletí 2018 propadl o nepřehlédnutelných 22 procent. Jak máme tento pokles interpretovat? Skončilo zlaté období vysokého hospodářského růstu, nízké inflace a nezaměstnanosti? Domnívám se, že skutečnost je růžovější, než by se mohlo zdát na první pohled a pouze se znalostí uvedených dvou výsledků měření indexu.
Historie vývoje hodnot indexu od jeho vzniku v roce 2013 ukazuje, že se jedná o ukazatel dlouhodobě volatilní, jehož hodnoty mezi dvěma po sobě jdoucími obdobími nezřídka výrazně kolísají. Pokles o 22 procent jistě není zanedbatelný, nicméně v nedávné minulosti jsme již zaznamenali i propady o 24 procent, resp. 45 procent. A to bez toho, aby po nich následoval masivní ekonomický útlum.
Pominout bychom neměli ani fakt, že i citelně propadlá hodnota posledního indexu zůstává druhou nejvyšší naměřenou hodnotou od podzimu 2013. Jinými slovy: optimismus podnikatelů sice na jaře 2018 mezikvartálně mírně ochladl, stále však zůstává na velmi vysoké úrovni.
Čtenář zvyklý pracovat se čtvrtletními nebo měsíčními ekonomickými ukazateli se může ptát, zda významná část pozorovaného poklesu nejde na vrub sezónnosti. Historická data nicméně hypotézu o slabších hodnotách indexu v prvním kvartále nepotvrzují. Ve skutečnosti index v prvním čtvrtletí předcházejících let třikrát vzrostl a jen jednou poklesl.
Zatímco efekt sezónnosti nám k pozitivnějšímu pohledu na čerstvé výsledky indexu nepomůže, u analýzy vnitřní struktury indexu tomu může být jinak. Index vzniká složením tří dílčích subindexů: předpokládaného zvýšení investic (PZI), plánovaného rozšíření podnikání (PRP) a očekávaného zvýšení poptávky (OZP). V prvním čtvrtletí 2018 jsme zaznamenali pokles jen u prvních dvou subindexů (mírnější u PRP a prudší u PZI), zatímco třetí subindex, OZP, dále vzrostl a dosáhl své historicky nejvyšší hodnoty.
Přeložíme-li předchozí odstavec do srozumitelnější řeči, říká zhruba toto. Domácí podnikatelé neočekávají v následujícím období útlum, a už vůbec ne propad poptávky po svých produktech. Na druhé straně ovšem nabylo na síle jejich přesvědčení, že ekonomika nebude trvale zrychlovat, a blíží se doba, kdy zlaté časy – alespoň dočasně – skončí. Určité příznaky příštího ekonomického zpomalení se už dnes čas od času doma i v zahraničí objevují a zodpovědný podnikatel nemůže nepřemýšlet o tom, jakým způsobem a jak rychle bude v budoucnu „ubírat plyn“. Totéž v bleděmodrém platí o předpokládaném zvýšení investic, kde se navíc z pochopitelných důvodů – obtížně dostupná pracovní síla, rekordně levné peníze, díky vývoji měnového kurzu levnější zboží z dovozu – nezanedbatelná část potřebného „přezbrojení“ odehrála již v předcházejících kvartálech (čímž navýšila základ, s nímž se současná hodnota subindexu porovnává).
Vše zatím řečené můžeme závěrem stručně shrnout do dvou vět. Index očekávání firem se v minulém čtvrtletí snížil, ovšem nikoliv proto, že by českou ekonomiku a její podnikatelský sektor postihla nějaká nečekaná rána. Pokles odráží především měnící se očekávání podnikatelů ohledně budoucího vývoje ekonomiky, předpoklad návratu dynamiky poptávky k dlouhodobě udržitelným hodnotám a v neposlední řadě i měnící se tržní podmínky, které se promítají do růstu cen výrobních vstupů.
Méně nemusí být vždy hůře
Souhrnný Index očekávání firem se v prvním čtvrtletí 2018 propadl o nepřehlédnutelných 22 procent. Jak máme tento pokles interpretovat? Skončilo zlaté období vysokého hospodářského růstu, nízké inflace a nezaměstnanosti? Domnívám se, že skutečnost je růžovější, než by se mohlo zdát na první pohled a pouze se znalostí uvedených dvou výsledků měření indexu.
Historie vývoje hodnot indexu od jeho vzniku v roce 2013 ukazuje, že se jedná o ukazatel dlouhodobě volatilní, jehož hodnoty mezi dvěma po sobě jdoucími obdobími nezřídka výrazně kolísají. Pokles o 22 procent jistě není zanedbatelný, nicméně v nedávné minulosti jsme již zaznamenali i propady o 24 procent, resp. 45 procent. A to bez toho, aby po nich následoval masivní ekonomický útlum.
Pominout bychom neměli ani fakt, že i citelně propadlá hodnota posledního indexu zůstává druhou nejvyšší naměřenou hodnotou od podzimu 2013. Jinými slovy: optimismus podnikatelů sice na jaře 2018 mezikvartálně mírně ochladl, stále však zůstává na velmi vysoké úrovni.
Čtenář zvyklý pracovat se čtvrtletními nebo měsíčními ekonomickými ukazateli se může ptát, zda významná část pozorovaného poklesu nejde na vrub sezónnosti. Historická data nicméně hypotézu o slabších hodnotách indexu v prvním kvartále nepotvrzují. Ve skutečnosti index v prvním čtvrtletí předcházejících let třikrát vzrostl a jen jednou poklesl.
Zatímco efekt sezónnosti nám k pozitivnějšímu pohledu na čerstvé výsledky indexu nepomůže, u analýzy vnitřní struktury indexu tomu může být jinak. Index vzniká složením tří dílčích subindexů: předpokládaného zvýšení investic (PZI), plánovaného rozšíření podnikání (PRP) a očekávaného zvýšení poptávky (OZP). V prvním čtvrtletí 2018 jsme zaznamenali pokles jen u prvních dvou subindexů (mírnější u PRP a prudší u PZI), zatímco třetí subindex, OZP, dále vzrostl a dosáhl své historicky nejvyšší hodnoty.
Přeložíme-li předchozí odstavec do srozumitelnější řeči, říká zhruba toto. Domácí podnikatelé neočekávají v následujícím období útlum, a už vůbec ne propad poptávky po svých produktech. Na druhé straně ovšem nabylo na síle jejich přesvědčení, že ekonomika nebude trvale zrychlovat, a blíží se doba, kdy zlaté časy – alespoň dočasně – skončí. Určité příznaky příštího ekonomického zpomalení se už dnes čas od času doma i v zahraničí objevují a zodpovědný podnikatel nemůže nepřemýšlet o tom, jakým způsobem a jak rychle bude v budoucnu „ubírat plyn“. Totéž v bleděmodrém platí o předpokládaném zvýšení investic, kde se navíc z pochopitelných důvodů – obtížně dostupná pracovní síla, rekordně levné peníze, díky vývoji měnového kurzu levnější zboží z dovozu – nezanedbatelná část potřebného „přezbrojení“ odehrála již v předcházejících kvartálech (čímž navýšila základ, s nímž se současná hodnota subindexu porovnává).
Vše zatím řečené můžeme závěrem stručně shrnout do dvou vět. Index očekávání firem se v minulém čtvrtletí snížil, ovšem nikoliv proto, že by českou ekonomiku a její podnikatelský sektor postihla nějaká nečekaná rána. Pokles odráží především měnící se očekávání podnikatelů ohledně budoucího vývoje ekonomiky, předpoklad návratu dynamiky poptávky k dlouhodobě udržitelným hodnotám a v neposlední řadě i měnící se tržní podmínky, které se promítají do růstu cen výrobních vstupů.
Sdílejte článek kolegům: