Index očekávání firem (IOF) se po dvou předcházejících propadech vrátil k růstu. Hodnota indexu nově dosahuje 23,6 bodu, což znamená oproti předchozímu stavu zvýšení o 4,3 bodu. Na první pohled se takový přírůstek může zdát málo významný. Vždyť ve druhém a třetím kvartálu 2016 se IOF rovnal 31,4, resp. 27,9 bodu. Půjdeme-li však dále do minulosti, zjistíme, že současná hodnota indexu je historicky nejvyšší hodnotou naměřenou v prvním čtvrtletí kalendářního roku.
Spíše než nízká hodnota IOF tak vybízí k zamyšlení zjištění, že jediným zdrojem pozitivního obratu ve vývoji indexu byl dílčí index vývoje poptávky. Subindexy vývoje objemu investic i rozšíření podnikání pokračovaly na rozdíl od vývoje poptávky v mírném sestupu. Jak je možné tento rozpor vysvětlit?
Začít můžeme konstatováním, že pozorovaný rozpor je menší, než se jeví. Pokud jde o ukazatel vývoje poptávky, jeho mezikvartální zdvojnásobení (z 25,1 bodu v IV/2016 na 50,4 bodu v I/2017) je především dílem sezónního výkyvu poptávky: jejího tradičního útlumu v prvním čtvrtletí roku a oživení ve čtvrtletí druhém. Zjištěná mezičtvrtletní akcelerace subindexu vývoje poptávky tedy není předzvěstí zrychlení ekonomického růstu. A protože její interpretace jako náznaku hospodářského zpomalení by dávala smysl ještě méně, naše predikce zachování letošního tempa růstu českého HDP na loňské úrovni může zůstat nezměněna.
Pokud jde o dílčí indexy plánované investiční aktivity a rozšíření výroby, jejich přetrvávající relativní slabost má komplexnější pozadí, než jsou projevy sezónnosti. K váznoucí chuti rozšiřovat podnikání navzdory očekávanému nárůstu poptávky určitě přispívá vývoj na trhu práce: je stále obtížnější najímat kvalifikovanou pracovní sílu za cenu, jakou by si majitelé firem představovali. A nepochybně bychom našli i podnikatele, které od expanze podnikání odrazuje např. elektronická evidence tržeb či obecněji rostoucí byrokratická a daňová zátěž.
Proč u dílčích indexů rozšíření výroby a plánované investiční aktivity zdůrazňujeme, že se v jejich případě jedná o relativní, nikoliv absolutní slabost? I když se hodnota subindexu rozšíření výroby v současné době pohybuje nedaleko historických minim, podnikatelský sektor evidentně nepropadá defétismu: dvě třetiny respondentů průzkumu počítají s tím, že rozsah podnikání letos zachovají na loňské úrovni, a pětina plánuje své podnikání rozšířit.
O vývoji plánované investiční aktivity platí totéž v modrobílém: pokud 45 % živnostníků a zástupců malých či středních firem očekává, že jejich investice v letošním roce budou vyšší než loni, nemůže být tak zle! O tom, že většině malých a středních podnikatelů se zle skutečně nevede, vypovídá mimo jiné jejich hodnocení ekonomické situace: téměř 60 % respondentů ji považuje za dobrou. Tento podíl se velmi podobá výsledkům zjištěným v předcházejících třech čtvrtletích a je citelně vyšší než před rokem (51 %).
Martin Kupka, hlavní analytik ČSOB
Hodnota indexu je pro první čtvrtletí historicky nejvyšší
Index očekávání firem (IOF) se po dvou předcházejících propadech vrátil k růstu. Hodnota indexu nově dosahuje 23,6 bodu, což znamená oproti předchozímu stavu zvýšení o 4,3 bodu. Na první pohled se takový přírůstek může zdát málo významný. Vždyť ve druhém a třetím kvartálu 2016 se IOF rovnal 31,4, resp. 27,9 bodu. Půjdeme-li však dále do minulosti, zjistíme, že současná hodnota indexu je historicky nejvyšší hodnotou naměřenou v prvním čtvrtletí kalendářního roku.
Spíše než nízká hodnota IOF tak vybízí k zamyšlení zjištění, že jediným zdrojem pozitivního obratu ve vývoji indexu byl dílčí index vývoje poptávky. Subindexy vývoje objemu investic i rozšíření podnikání pokračovaly na rozdíl od vývoje poptávky v mírném sestupu. Jak je možné tento rozpor vysvětlit?
Začít můžeme konstatováním, že pozorovaný rozpor je menší, než se jeví. Pokud jde o ukazatel vývoje poptávky, jeho mezikvartální zdvojnásobení (z 25,1 bodu v IV/2016 na 50,4 bodu v I/2017) je především dílem sezónního výkyvu poptávky: jejího tradičního útlumu v prvním čtvrtletí roku a oživení ve čtvrtletí druhém. Zjištěná mezičtvrtletní akcelerace subindexu vývoje poptávky tedy není předzvěstí zrychlení ekonomického růstu. A protože její interpretace jako náznaku hospodářského zpomalení by dávala smysl ještě méně, naše predikce zachování letošního tempa růstu českého HDP na loňské úrovni může zůstat nezměněna.
Pokud jde o dílčí indexy plánované investiční aktivity a rozšíření výroby, jejich přetrvávající relativní slabost má komplexnější pozadí, než jsou projevy sezónnosti. K váznoucí chuti rozšiřovat podnikání navzdory očekávanému nárůstu poptávky určitě přispívá vývoj na trhu práce: je stále obtížnější najímat kvalifikovanou pracovní sílu za cenu, jakou by si majitelé firem představovali. A nepochybně bychom našli i podnikatele, které od expanze podnikání odrazuje např. elektronická evidence tržeb či obecněji rostoucí byrokratická a daňová zátěž.
Proč u dílčích indexů rozšíření výroby a plánované investiční aktivity zdůrazňujeme, že se v jejich případě jedná o relativní, nikoliv absolutní slabost? I když se hodnota subindexu rozšíření výroby v současné době pohybuje nedaleko historických minim, podnikatelský sektor evidentně nepropadá defétismu: dvě třetiny respondentů průzkumu počítají s tím, že rozsah podnikání letos zachovají na loňské úrovni, a pětina plánuje své podnikání rozšířit.
O vývoji plánované investiční aktivity platí totéž v modrobílém: pokud 45 % živnostníků a zástupců malých či středních firem očekává, že jejich investice v letošním roce budou vyšší než loni, nemůže být tak zle! O tom, že většině malých a středních podnikatelů se zle skutečně nevede, vypovídá mimo jiné jejich hodnocení ekonomické situace: téměř 60 % respondentů ji považuje za dobrou. Tento podíl se velmi podobá výsledkům zjištěným v předcházejících třech čtvrtletích a je citelně vyšší než před rokem (51 %).
Martin Kupka, hlavní analytik ČSOB
Sdílejte článek kolegům: